Výzkum Číny očima jejích sousedů. Přinesl důležitá data pro českou i evropskou politickou reprezentaci

Mezinárodní vědecký tým vedený Univerzitou Palackého ukončil výzkum globálních dopadů Číny z úhlu pohledu kultur Taiwanu, Ruska, Mongolska, Uzbekistánu, Vietnamu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a dalších. Výsledky prestižního pětiletého výzkumu v projektu Sinofonní příhraničí – interakce na okraji mají velký význam jak pro českou, tak evropskou politickou reprezentaci.

Politické dění, čínská občanská společnost, čínská umělecká tvorba i vliv čínské kultury a politiky v zahraničí byla témata, kterými se zabýval mezinárodní vědecký tým v pětiletém projektu Sinofonní příhraničí – interakce na okraji. Pro podporu jejich výzkumu vznikla i na Univerzitě Palackého specializovaná laboratoř, v nichž se vědci věnovali jak výzkumu jazyka či materiální kultury, tak počítačovým analýzám minoritních jazyků a vlivu čínštiny na ně. Dále se zabývali transformací uměleckých tradic, zemědělskou produkcí nebo kulturně politickým vlivem Číny ve střední Asii. Mezinárodní tým, jehož součástí byli i vědci z Filozofické fakulty UP, se věnoval také analýze napětí mezi procesy hospodářské soutěže a spolupráce či trendům migrační aktivity mezi Čínou a okolním světem.

„V našem výzkumném centru působí vědci z celého světa. Protože přímé zkoumání Číny je z mnoha důvodů stále složitější, uplatňujeme zcela nový koncept zkoumání Číny zvenčí. Zaměřujeme se v něm na interakci v hraničních oblastech sinofonního světa – jak v okrajových oblastech Číny, tak v čínských diasporách ve světě. Tyto interakce poskytují unikátní a zároveň nový pohled na Čínu a její kulturní, politický či sociálně-ekonomický systém,“ uvedl za vědecký tým projektu Univerzity Palackého jeho projektový manažer Jiří Luňáček z katedry asijských studií FF UP.

Výstupy z výzkumu, které vědci aktuálně nabídli, poukazují podle něj na to, jak Čínská lidová republika rozšiřuje svůj vliv prostřednictvím mezinárodních institucí, rozvojových projektů a investic, například prostřednictvím iniciativy Pás a stezka, zároveň i na to, jakým způsobem je vnímán a přijímán i její kulturní, politický a ekonomický vliv.

„Čína má jasné regionální priority, které jsou logicky prospěšné právě pro Čínu samotnou. Pokud některé čínské priority jsou prospěšné i pro partnery, může se zdát, že je úzká spolupráce výhodná. Tento stav je však dočasný, dokud se čínské priority nezmění,“ zdůraznil Jiří Luňáček.

Průzkum globálního veřejného mínění podle vědců i ukázal, že popularita Číny většinou zaostává za Spojenými státy a dalšími západními zeměmi.

„Z šestapadesáti zkoumaných zemí je Čína preferovaná pouze v Pákistánu, Rusku, Srbsku, Kazachstánu a Bangladéši. Existuje však velké množství států, které si mezi Čínou a USA vybrat nechtějí a vnímají obě země podobně. To platí o velké části Jihovýchodní Asie, například o státech jako je Singapur, Malajsie, Indonésie nebo Thajsko. Nedá se tedy říct, že by Čína měla svět na své straně, ale zároveň ani neplatí, že by svět vnímal Čínu výrazně negativně. Negativní vnímání je téměř výlučně charakteristické pro západní země a jejich spojence, jako je Jižní Korea a Japonsko. Jižní Korea je navíc zemí, která má k Číně nejvíce negativní postoj, protože vnímá Čínu jako zdroj znečištění. Paradoxní je to, že Čína jistě za část znečištění nese odpovědnost, ale jihokorejská společnost Číně pravděpodobně přičítá vinu větší než odborníci. Tyto informace jsou zásadní pro Evropskou unii a Českou republiku, které ve svém vztahu k Číně nemají jasně definovanou dlouhodobou strategii a kolísají mezi přehnaným optimismem a skepsí. Navíc jejich veřejné mínění je v globálním kontextu vůči Číně velmi negativní,“ řekl klíčový výzkumný pracovník projektu Richard Turcsányi.   

Výsledky výzkumu, které vědci doplnili daty získanými přímo v prostředí zkoumaných zemí, jsou podloženy rozsáhlými průzkumy veřejného mínění. Spolupracovali na nich se Středoevropským Institutem asijských studií v mnoha částech Asie, Afriky, Evropy, Oceánie nebo Ameriky.  

„Ačkoliv Čína samotná je mnohým způsobům bádání uzavřena, pečlivé zkoumání jejího okolí ukazuje, že tamní autoritářský režim kombinovaný s kapitalismem je efektivní silou, která proměňuje své okolí ekonomicky i společensky, například významnými investicemi ve střední Asii, výstavbou infrastruktury v jihovýchodní a jižní Asii nebo spory o Jihočínské moře, jenž je klíčovou obchodní trasou, na které závisí ekonomika Číny, Japonska, Koreje, Taiwanu a dalších zemí. Čína se stává stále asertivnějším globálním hráčem, jenž společně s Ruskem usiluje o úpravu mezinárodního řádu,“ doplnil Richard Turcsányi.

Odborníci z Filozofické fakulty UP navázali výzkumnou spolupráci s předními světovými vědeckými pracovišti, které se na výzkum Číny a jejího okolí specializují. Data, která z prestižního pětiletého výzkumu vzešla, předali jak zástupcům Ministerstva zahraničí České republiky, tak o nich informovali na půdě Evropského parlamentu či v rámci Evropského centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám, které působí pod záštitou EU a NATO. V rámci průzkumu uskutečnili více než 240 zahraničních cest do asi 40 zemí celého světa, publikovali více než sto odborných článků, textů i kapitol v několika knihách. Uspořádali řadu workshopů, přednášek a školení, v jejichž rámci vystoupilo více než 385 odborníků z celého světa. Svá zjištění prezentovali na řadě mezinárodních konferencí.