Před rokem by se byl prof. RNDr. Stanislav Komenda, DrSc. dožil 80ti let (7. 5. 1936-17. 2. 2009). Člověk přímo renesanční: oficiálně matematik, ale také filosof, literát, vynikající vypravěč, vtipný, jazykově nadaný, výborný společník, znalec Švejka, spolehlivý přítel, vysokoškolský pedagog. Člověk s pevným charakterem. V loňském roce jsme na něj nějak zapomněli.
Jako syn soukromě hospodařícího zemědělce neměl středoškolské a zejména vysokoškolské studium vůbec jednoduché. I díky tomu svůj život spojil s odbornou matematikou, se statistikou, s analýzou náhodných jevů i jejich příčin. Pracovní uplatnění v oboru našel v Olomoucí, na Lékařské fakultě Univerzity Palackého a její Katedře lékařské fyziky. Zde, jako vedoucí laboratoře Biometrie, se stal brzy celouniverzitně známým nejen svojí matematickou erudicí, ale zejména schopností naslouchat, chápat i ochotou pomáhat řešit matematickostatistickými metodami problémy většiny spolupracujících přírodovědných či humanitních oborů, včetně potřeb terénní praxe.
Matematika je filosofie
Postupně tak vzniklo kolem něj a jeho pracoviště neoficiální multidisciplinární diskusní fórum. Jeho publikace autobiografického charakteru „Biometrie na Tabulovém vršku a v jeho podhůří“ z roku 2006 tento „stav“ popisuje z dostupných pramenů nejvýstižněji. Proslulým se stalo Komendovo motto: „Matematika není přírodní věda, to je filosofie“. Také proto mu bylo blízké, prolínání vědeckých poznatků i metod v komplexním pojetí věd o člověku, v tzv. Integrální antropologii. A nejen tam.
Dnes již neexistující Výzkumný ústav oděvní v Prostějově byl v 60. - 80. letech místem (tzv. Prostějovské malé Slušovice), kde se po čistkách postupně shromažďovaly chytré mozky nejrůznějších profesí: bývalí podnikatelé, vyhození učitelé, neposlušní inženýři, literáti, lidé, kteří nesměli pracovat ve svém oboru. Při optimalizaci střihové konstrukce velikostního sortimentu konfekčních oděvů proběhlo v tomto prostějovském výzkumném ústavu na základě tlaku podniků hromadné výroby nejen příkladně funkční propojení teorie a praxe, ale došlo také ke „šťastnému partnerství“ biologické antropologie, matematického modelování a statistiky s poznatky z kulturní antropologie i designu.
Klíčovými osobnostmi zde byli antropolog RNDr. Josef Krátoška a konsultant pro aplikovanou statistiku, filosofující matematik, tehdejší RNDr. Stanislav Komenda. Jimi celostně uchopený problém představoval špičku nejen v rámci tehdejšího východního bloku, ale dle pozdějšího vyjádření západních odborníků, výsledky Výzkumného ústavu oděvního Prostějov předčily v rozsahu a kvalitě podkladů pro výrobu ostatní Evropu a byly ceněny i ve světovém měřítku. Na základě pozitivních ohlasů v průmyslových kruzích začalo prostějovské pracoviště poskytovat i poradenské služby z oblasti Ergonomie a průmyslové antropologie pro celou řadu jiných průmyslových odvětví, pro individuální výrobu, včetně „oblékání“ tehdejší armády (jako oficiální autoři ovšem figurovali „kádrově prověření pracovníci“ VÚO).
Rostoucí potřeba matematickostatistického zpracování projektů optimalizace produktů hromadné výroby lehkého průmyslu z hlediska uspokojování potřeb potenciálního spotřebitele přivedla mnohé zástupce výroby přímo na olomoucké pracoviště Biometrie Lékařské fakulty UP a tehdejší RNDr. Stanislav Komenda se i z tohoto důvodu stal velmi vyhledávaným. Vousatý, vždy dobře naladěný, mohutný chlap s lulkou za obrovským stolem, obklopený regály plnými knih. Pro pracovní jednání s návštěvami nezbytná káva nebo čaj a tři jednoduchá křesla. Viditelně zavalený prací. Veškerý volný prostor pracovny pokrytý haldami časopisů, knih, výzkumných zpráv nebo zpracovatelských archů. Nikomu neodmítl pomoc, problémy každého oboru ho zajímaly a oživovaly. Tehdy zapomínal na čas a jeho nedostatek. V pracovně se svítívalo pak dlouho do noci.
Byl i u obnovy UP
V době normalizace, kdy byla řada pracovníků ze školství i průmyslu z různých zástupných důvodů odejita nebo alespoň opakovaně "napomínána“ za udržování nežádoucích styků, probíhaly kontakty s těmito „nežádoucími živly“ střídavě v Prostějově u Krátošků, v Olomouci pak v pracovně RNDr. S. Komendy na Lékařské fakultě UP. Tu a tam i v některé malé, útulné hospůdce se spolehlivým "zázemím". Často se analyzovala společenská situace, diskuse se netýkaly jen matematické statistiky. A přicházely tam i další "nespolehlivé“ živly.
Doc. RNDr. S. Komenda se v roce 1989 podílel velmi aktivně na přípravě změn na naší UP. Také v Praze byl při tom. S prvním novodobým rektorem UP, pozdějším prof. PhDr. Josefem Jařabem, DrSc. v porevoluční době přijal osobní zodpovědnost za přeměnu UP jako její prorektor. Na Filozofické fakultě UP spoluzaložil Katedru evropských studií, kterou značně široce strukturoval a úspěšně provázal s četnými zahraničními pracovišti. Jako člen četných odborných společností publikoval v řadě specializovaných našich i zahraničních časopisů, byl u zrodu a stal se také odpovědným redaktorem časopisu Pace Macer Lékařské fakulty UP. Vždy se však rád vracel k matematickým vědám, matematickému modelování i aplikované statistice
Vládce slova
Po revoluci a po zvládnutí z ní plynoucích nejdůležitějších úkolů S. Komenda opouští dosavadní ryze odborné mantinely a uvolňuje svůj tvůrčí literární potenciál obecnějšího charakteru. Píše a publikuje verše, povídky, rozhlasové hry, bajky, eseje a fejetony. Jeho aforismy jsou proslulé i sběratelsky. Dovedl „básnicky krášlit“ jevy každodenního života. Stává se členem obce spisovatelů. Má i cit pro obrazovou reportáž, prokázal, že v dokumentární fotografii by mohl být rovněž vynikající.
Jak opadá revoluční nadšení, vracejí se do naší společnosti i staré zlozvyky, nepochopení a nepřejícnost. Lidé, jako byl prof. RNDr. Stanislav Komenda, DrSc. citelně chybí. Vstřícní, ale s pevnou názorovou strukturou, s odborností stojící na hlubokých znalostech, s širokým přehledem v přírodních i humanitních vědách, s mimořádnou schopností oddělovat podstatné od nepodstatného, včetně umění komunikovat s názorovými příznivci i oponenty při jasném formulování závěrů nebo zásad. Prolínání poznatků různých vědních oblastí, týmová spolupráce představitelů různých specializací, naslouchání oponentům, tvůrčí diskuse, posílení kriterií pravdivosti a slušnosti s formováním kriterií hodnotového systému pro současnou dobu, v tom bychom měli osobnosti, jako byl prof. RNDr. Stanislav Komenda, DrSc., znovu následovat.
doc. RNDr. Jan Šteigl, CSc.