Dne 7. ledna 2024 zemřel v požehnaném věku devadesáti let profesor Jos Wilmots, čestný doktor Univerzity Palackého.
Narodil se 15. dubna 1933 v belgickém Sint-Truidenu. Po absolvování studia germanistiky na Katolické univerzitě v Lovani (1956) s vyznamenáním působil v letech 1959–1966 jako lektor nizozemštiny v Německu. V roce 1966 nastoupil jako lektor na tehdejší Ekonomické vysoké škole Limburg v belgickém Hasseltu, v roce 1971 přešel do nově založeného Limburského univerzitního centra a v témže roce začal organizovat letní kurz nizozemského jazyka a kultury v kampusu Diepenbeek. Po obhajobě doktorátu na Katolické univerzitě v Lovani v roce 1979 byl jmenován profesorem lingvistiky, kterým byl dvacet let až do svého emeritátu v roce 1988. I poté však zůstal na univerzitě aktivní jako lektor Univerzity třetího věku, a to až do smrti své milované manželky Lutgardis Wilmots, rozené Cools, která zemřela rovněž ve věku devadesát let v prosinci 2023. Manželé byli více než pětašedesát let, měli spolu tři syny, sedm vnoučat a osm pravnoučat.
Pro střední Evropu bylo důležité, že se Jos Wilmots osobně postaral o to, aby studenti nizozemštiny dostali navzdory všem politickým překážkám možnost účastnit se „zpoza železné opony“ výše uvedeného letního kurzu. Účastníky tohoto kurzu pak totiž byli mnozí z pozdějších učitelů nizozemštiny ze střední a východní Evropy a s některými z nich se „nejlepší přítel letního kurzu“, jak byl Jos Wilmots často přezdíván, dokonce i spřátelil. Letní kurz nizozemského jazyka kultury, jehož se každoročně účastnilo kolem 90 studentů, skončil až s čtyřicátým ročníkem v roce 2010. Od roku 1995 se ho každoročně mohli účastnit, částečně i díky Wilmotsově iniciativě, dva studenti z Olomouce.
Mezi mladé katedry, které vzal Jos Wilmots tzv. pod svá křídla, patřila i olomoucká nederlandistika. Já měl tu čest se s Josem Wilmotsem seznámit v roce 1993 na mezinárodním Colloquiu Neerlandicum v nizozemském Utrechtu. V té době jsem v Olomouci právě začínal a Jos Wilmots byl tajemníkem pro propagaci nederlandistiky vlámského společenství Orde van den Prince, které nederlandistiku na FF UP od té doby i finančně podporuje.
Jos Wilmots pomáhal Olomouci téměř deset let i jako hostující lektor, vlastně do té doby, dokud katedra nederlandistiky neměla vlastního profesora. Za své četné zásluhy byl v roce 2003 oceněn čestným doktorátem Univerzity Palackého, v roce 1997 obdržel i zlatou medaili Uniwersytet Wrocławski. Ukázkou nevyčerpatelné Wilmotsovy energie je, že i těsně před svou smrtí vydal ve Vydavatelství Univerzity Palackého knížku Vlaanderen lichtvoetig doorgelicht maar met de nodige au sérieux (Svižný pohled na Flandry, ale přece dost vážně). Naše univerzita měla tu čest vydat jeho úplně poslední publikaci.
Jos Wilmots zůstal až do konce svého života srdcem i duší didaktikem a jako takového si ho mnozí budou i pamatovat. Mezinárodní nederlandistika ztratila 7. ledna 2024 drahého kmotra a přítele.
Prof. Wilken Engelbrecht, vedoucí katedry nederlandistiky FF UP